Auta s názvy, které dokazují, že se někdy i mistr tesař utne

Některé názvy aut neměly nikdy zmizet a jak dokazuje historie, lecky šlo o doslova osudovou chybu. Stejně tak ale některé názvy neměly být autům nikdy přiděleny.

auta-s-nazvy-ktere-dokazuji-ze-se-nekdy-i-mistr-tesar-utne.jpg

Zdroj: archiv redakce

Když přichází na svět nové auto, obvykle s tím souvisí nejenom velmi složitý a mnohaletý vývoj na poli technologie a konstrukce, ale zároveň s tím běží i velmi náročný výběrový proces ohledně jména. Možností je řada a cesty jsou různé, jakkoli velký počet označení a jmen už tady někdy byl. Namátkou zprofanované Racer, jež paradoxně posloužilo vozu, který by mohl být vším možným, jen Racerem, tedy přeloženo – závodníkem.

Pak tady máme shluk čísel a písmen, někdy až zběsile nesrozumitelný. Příklad? BMW se svými kombinacemi označení motorizací neodpovídajícími objemu motoru (např 30i u přeplňovaného dvoulitrového čtyřválce dříve značeného 28i), k tomu označení typu řady, např. 4 (dříve 3 coupé), navíc pak s označeném xDrive či sDrive podle pohonu, M k tomu někdy jako známka sportovnosti, která nutně nemusí dokladovat příslušnost ke sportovní divizi, ale „jen“ k paketu, plus označení GT či GC, které vlastně z jedné třídy (například 3) posunem ke coupé udělá jinou třídu (4), aby se ale jako GC opět vrátila koncepce dvou párů dveří. Uf. Pokud se v tom nevyznáte, nevadí, jde pouze o názvy.

Opačným extrémem je pak McLaren, je až potupné, že vynaložíte miliony za auto, kterému pak říkáte P1. Za ty peníze by si jeden něco ve stylu DynamiteX, DoubleStrike, BrutalPower a podobně zasloužil. Z opačného soudku, a to téměř doslova, aneb jdeme na Pivo? To velké písmeno není překlepem, to jen vzpomínáme na někdejší koncem Nissanu, se stejným názvem jaký nese náš chmelový mok.

Což je právě problém, to, že v jednom jazyce tady máte chrabré a srdnatě znějící jméno, třeba Dacia Duster, ve kterém ovšem anglicky mluvící člověk slyší Dacia Prachovka. A funguje to i naopak, v cizině se nad Porsche „maeken“ asi nikdo nepozastaví, jestli malému modelu ale v našich končinách řekne někdo jinak než „macan,“ pak asi jen značkový prodejce.

Stejně jako kdyby se Mitsubishi jmenovalo ve španělsky mluvících zemích Pajero tak, jako u nás. Těžko říct, jestli by někdo v v latino zemích sedl za volant vozu, který se tváří sebejistě, ale jmenuje se Honič (ne v souvislosti s loveckým psem, ale ve spojení s autoerotikou a „ruční prací.“) Tehdy prostě automatický překladač, kterým byste projeli všechny důležité jazyky světa, nebyl. Anebo na tom, že když přijedete na jih Evropy, budou se vám jako řidiči Mitsubishi Onanista smát, nezáleželo.

Tradičně pak musíme ve výčtu dojít k Mitsubishi Lancer Evo, které prostřednictvím malajské značky Proton šlo na trh pod – v našich končinách ne snad exoticky, ale spíše „eroticky“ znějícím názvem Jebat. Zcela opačným problémem pak je, když tady máme roky a roky, leckdy celá desetiletí, prověřené jméno a nějaká chytrá hlava v té které automobilce přijde s nápadem, že s další generací zmizí jméno, za kterým šly davy, protože ještě víc zákazníků přivede nově pojmenované auto.

Máme podezření, že zaměstnanec automobilky Toyota, který takto geniálně nahradil legendární jméno Corolla novým názvem Auris, skonči v neblaze proslulém japonském lese pro sebevrahy. Ruku do ohně za to nedáme, ale neprodalo by se víc Opelů, pokud by se jmenovaly dál Calibra a Omega, namísto novátorského Insignia? No, jsou to skekulace, nicméně skutečnost, že někdy se auta jmenují opravdu zvláštně, zůstává.